Milý Ježíšku
Tenkrát, když jsi se narodil, přišli za Tebou tři králové a přinesli Ti ty nejcennější dary jaké mohli. Věděli, že si je zasloužíš. Dal jsi nám to nejcennější, co jsi mohl. Za týden oslavíme Tvé narozeniny. Bude Ti už dva tisíce jedenáct. A tak, jako Tobě přinesli dárky tři králové, my si teď, jako vzpomínku na Tebe, dáváme dárečky vzájemně.
Dětičky napsaly svá přáníčka. Ty nejmenší je namalovaly. Malé holčičky si přejí panenku, chlapečci autíčko. K tomu kulicha a rukavice. A sáňky či brusle, když je ta zima. Ti větší touží po dárcích mnohem méně skromných. Poslední dobou si Tě tak nějak pleteme se Santou.
Já už jsem velký kluk. Nevěřím na Ježíška. Je to už pěkných pár let co mi starší kamarád prozradil, že ty dárky, které po zazvonění zvonečku naleznu pod stromečkem, vlastně kupují rodiče. A poslední dobou si už ani to přáníčko nepíšu. Ale letos bych, jestli mohu, jedno měl. Mohu?
Tak tedy:
Milý Ježíšku
Přál bych si...
Žádné komentáře:
Okomentovat